Dream Factory Ostrava

"Piliny jsou vůně ženy"

Divá báze / autor: Miroslava Janičatová

Rozhovor s režisérkou, choreografkou a herečkou Adélou Laštovkovou Stodolovou při příležitosti reprízy představení Muži v Divadle Ponec.

Nejde přehlédnout, jak média ve všech směrech preferují ženy a v pozadí stojí muž, spolu s tím, čím ve svém životě prochází. Nyní ale otevřela Adéla Laštovková Stodolová ve svém autorském projektu naopak mužskou krajinu a přivedla pětici herců do divočiny, kde se vyrovnávají formou rituálů se svými problémy jako je stagnace, agrese, víra nebo nepřítomnost otce. Ve spolupráci s tandemem SKUTR nechává Stodolová herce doslova propadnout do animálna, kde se setkávají sami se sebou.

Můžete blíže popsat okolnosti vzniku představení Muži?

Začalo to asi někdy v mých 21 letech, kdy jsem řešila vztah se svým otcem. Pojmenovávala jsem si ho formou arteterapie a malovala ho tak, jak si ho představovala. Měl pět hlav a každá z nich ztělesňovala jinou mužskou vlastnost. A poté co jsem se vdala a narodili se mi dva synové, začalo mi být čím dál víc líto, že tak málo rozumím mužům.

Začala jste se tedy o muže více a jinak zajímat…

Přicházelo to ale velmi přirozeně. Objevila jsem například Ligu otevřených mužů, kde muži chodí na Vyšehrad číst pohádky dětem, dělají různé festivaly, na které jezdí jen otcové se svými dětmi nebo pořádají ryze mužské alternativy výletů. Začala jsem také více číst knihy, které se zaobírají touto tématikou. Právě proces nastudování byl pro představení to nejdůležitější.

Čím začala samotná práce s herci?

Projekt vznikal formou asociace. Řekla jsem nějaké slovo a herci psali to, co si pod ním představí. Vycházeli jsme z takových forem domácích úkolů a následně poznatky zpracovávali. Výrazně ale naše představení ovlivnila práce s konstelacemi. Herci se v souvislosti s tím na jevišti otevírali a řešili tam své problémy. Dá se říct, že se pro nás stala práce na představení takovou formou terapie.

Celý rozhovor najdete ZDE.

Podívejte se na ukázku z představení ZDE.